Acres

Už od pohledu asi jde vidět, že tihle kluci nehrají popík. Došlo mi, že od Suffocate For Fuck Sake jsem se nevěnoval trochu alternativním post-rockovým/hardcoreovým věcem. Věřím, že už jste si zvykli, že vám sem dávám převážně depresivní věci, protože to taky převážně poslouchám. Dnešek opravdu výjimkou nebude.

První věc od Acres vyšla pod stejnojmenným názvem v roce 2012. Do roku 2015 následovalo ještě pár singlů a Ep. Pak se ke kapele připojil nový zpěvák, Ben Lumber, a Acres vydali asi nejlepší věc, ke které skoro pět let směřovali, a to In Sickness & Health Ep. To na konci loňského roku doplnilo neméně skvělé Ep Smoke and Decay. Venku ale zatím žádné plnohodnotné album není. 

Zjednodušeně řečeno je jejich hudba melodický post-hardcore. Acres se původně hodně inspirovali v kapelách jako Underoath nebo This Will Destroy You. Tak nějak se pak dá popsat i jejich styl. Najdete v něm znaky post-hardcorové emo screamo a post-rockové ambientní muziky, protože si od každého vzali něco. 

Hlavním tahem jejich hudby jsou kytary (asi nepřekvapivě u post-hardcoru), čehož jsou si vědomi. Většina songů je tak tvořena hlavně harmonickými vokály a tvrdými atmosferickými kytarami. Skladby, které považuju za nejlepší jako The Bridge Between nebo In Sickness & Health jsou od začátku budovány do výsledného pohlcujícího hudebního klimaxu, ať už je vytvořen instrumenty nebo screamem. 

Ben Lumber nahradil bývalého zpěváka a momentálně se stará o spisovatelský proces kapely. Acres dle svých slov tvoří "smutnou hudbu pro smutné týpky", takže si dovedete představit o čem jeho texty asi budou, například novinka Unwelcome o závislostech obecně (ale The Bridge Between vyvolává melancholii i beze slov). A jen tak mimochodem sem v červnu znovu přijedou, tentokrát jako support Moose Blood, kdyby se třeba někomu zalíbili hodně.  

Nemají toho zatím moc vypuštěného do světa, takže vám tady přepošlu asi tak půlku diskografie. Nedávno vydali třísongové EP, na kterém vyšla i skladba The Bridge Between. Ta je čistě instrumentální a bezpochyby jedna z mých nejoblíbenějších (až vlastně post-rockových) věcí z poslední doby. Je určitě fajn ji slyšet první, protože si uvědomíte, jak mají propracovanou hudební stránku, kterou pak o to víc vnímáte i v jiných tracích. Dál pak Gloom nebo ze starších Peninsula. Určitě se vyplatí je sledovat do budoucnosti, protože se vyvíjí s každým vydaným EP a každé je o něco propracovanější.